Boerboel / Búrský buldok
Popis
Boerboel nebo též dříve búrský buldok je molossoidní plemeno psa vyšlechtěné v Jižní Africe. Mezinárodní kynologická federace (FCI) jej neuznává a řadí se tedy mezi plemena neuznaná.
...
Búrský buldok byl vyšlechtěn v oblasti dnešní Jihoafrické republiky do své současné podoby asi v 17. století. Jeho původním využitím bylo hlavně hlídání majetku, ale současně i ochrana dětí nebo stád, popřípadě lov divoké zvěře. Pravděpodobně vznikl přirozenou selekcí z asyrských molosů.[1] Tyto psy sem pravděpodobně přivezli Búrové a jednalo se o psy typu mastif s těžkou tělesnou konstrukcí a polosvislýma ušima. Pověst říká, že Holanďan Jan Van Riebeeck, který kolonizoval Jihoafrickou republiku si s sebou přivezl mohutného a silného psa typu mastif.[2]
V druhé polovině 20. století plemeno málem vymřelo, protože veřejnost neměla o velké mastify s loveckými pudy již zájem.[2] V 80. letech 20. století ale několik chovatelů založilo SABT — sdružení chovatelů boerboelů. Díky nim plemeno nakonec nevymřelo a opět se začalo používat k účelům, k jakým bylo vyšlechtěno, a to k ochraně místních farem , které vlastní převážně bělošská část obyvatelstva. Ti vlastní chovatelské stanice, kde je i několik desítek psů tohoto plemene. V současné době je hojně zaznamenán i v Evropě, hlavně v Rusku, kde toto plemeno získává na oblibě a jsou zde importováni jedinci přímo ze země původu. I v Česku se vyskytuje několik chovatelských stanic tohoto plemene. V zemi svého původu se stále chová, je zastřešen organizacemi KUSA, EBBASA, SABT, které určují, za jakých podmínek je pes vhodný k chovu. V ČR jeho chov zastřešuje Moloss Club CZ.
Vzhled
Boerboel je robustní a houževnatý pes typu mastif. Hlava má být velká, ale úměrná ke zbytku těla, říká se o ní, že reprezentuje jeho celý charakter.[3] Ocas je často kupírován, ale není to podmínkou pro všechny psy tohoto plemene. Barva srsti může být šedá, žlutá, hnědá nebo žíhaná, je povolená i tečkovaná. V kohoutku měří psi od 60 cm a feny od 55 cm.
Povaha
Boerboel je pes, který má tendencí být dominantní a má velmi silný teritoriální pud. Boerboel potřebuje být s majitelem v kontaktu, pokud majitel odejde z domu na delší čas, může mít hlavně v mládí destruktivní tendence. Je aktivní a překvapivě i mrštný, hravý. Inteligentní a bystrý pes, který se dokáže sám rozhodnout. Je schopen výcviku poslušnosti , ale nečekejme od něj takové výkony jako u služebních plemen. Nicméně jeho přednosti ocení majitel při výcviku obran , kdy se projeví jeho vlastnosti, pro které byl šlechtěn. S cizími lidmi a psy může nevycházet a pokud se s nimi nezná již delší dobu, může se chovat agresivně. To však u něj bylo selektivním chovem vyžadováno proto byl také chován. Miluje děti a všechny členy rodiny a je schopen je bránit i bez předchozího výcviku. S domácími zvířaty vychází zpravidla dobře, vše je podmíněno správnou socializací, která probíhá stejně jako u ostatních plemen.
Chov
Protože boerboel potřebuje kontakt s majitelem a je citlivý na studené počasí, je vhodnější chovat jej v domě. Samotu špatně snáší. Pokud se majitel rozhodne chovat toto plemeno venku, je nutné, aby měl zateplenou boudu, kam nefouká vítr a aby sám trávil hodně času venku. Boerboelova srst nevyžaduje příliš péče. Je krátká a hustá a 2x ročně líná (na jaře a na podzim), v tuto dobu je nutné věnovat jí více času, mimo toto období ale žádnou péči nepotřebuje. Mytí šamponem srst nevadí.
Tito psi pohyb nevyžadují, ale jsou aktivní a mají rádi pohyb, proto je dobré vzít je občas na procházku. Není pro ně vhodný běh při kole nebo psí sporty jako je agility či dogdancing. Vyžadují ale přísný výcvik i výchovu. Na násilí reagují agresivně, není tedy vhodné je trestat fyzicky, aby si nevytvořili afekt vůči majiteli. Majitel musí být zkušený v zacházení se psy se sklony k dominanci. Hlavně pak psi (samci) bývají dominantní a nejedná se jen o výchovu, ale i o genetické předpoklady.
Zdraví
Stejně jako ostatní molossoidní plemena trpí na klouby, tak na ně může trpět i boerboel. Ve štěněcím věku se jeho klouby nesmějí namáhat. Také může mít problémy se srdcem, které se zpravidla stávají smrtelné. Je nutné, aby měli kvalitní stravu speciálně pro obří plemena. Pro uchovnění je nutné zúčastnit se 1 výstavy vyššího typu. V tomto případě moloss klubem, kdy známka hodnocení nesmí být horší než dobrý. Dále je nutné rentgenové vyšetření zadních nohou, které dokládá, že pes netrpí dysplazií kyčelních kloubů. Dožívají se i 11 let.
Zdroj: wikipedia
